Softwarové patenty ano, ale!

Evropský parlament se po vzoru USA snaží prosadit zákon o patentování softwaru a obchodních modelů, jehož návrh se však střetává s gigantickou nevolí ze strany vývojářů volného softwaru. Odpor a vlna protestů mi velmi připomíná pravidelné protesty proti zasedáním MMF.

Ač sám chápu vývojáře volného softwaru, tak se nemohu ztotožnit s kategorickým odmítáním patentového práva aplikovaného třebas i na software. Ano, návrh zákona je špatný a možná že i páchne, ale to neznamená, že odsoudíme dobrou myšlenku, neřku-li myšlenku nevyhnutelnou. Další má slova proto neobhajují zmíněný zákon, ale otevírají prostor k zamyšlení nad původním smyslem zákona jako nutnosti.

(Pozn.: Tento příspěvek je psán také z jakéhosi „furiantismu“ proti internetovým médiím jednostranně odsuzujícím celou myšlenku patentování jako takového. (čest světlým výjimkám))

Dříve bez patentů

Jak vlastně vypadal vývoj softwaru dodnes? Volný i placený software šly vývojově společně. Vývojáři volného softwaru vesele opisovali vzhled a ovládání placených programů a přidávali vlastní nápady. Taktéž firmy do svého placeného softwaru integrovali nápady realizované volným softwarem. V „dřevěných dobách počítačů“ byla tato cesta pro uživatele velice prospěšná a softwarové firmy, jakož i počet vývojářů volného softwaru neutěšeně rostl.

Dnešek je ale již trochu jiný. Nápadů ubývá, mnoho již bylo vymyšleno, a každá nová myšlenka, byť by s ní spojené úsilí bylo sebevětší, je ihned opsána konkurencí. Běžně dochází k tomu, že jedna firma opisuje od druhé a volný software bez strachu z potrestání může opisovat od svých placených protějšků a se svou nulovou cenu se tak může stát jednoznačně bezkonkurenčním. Vývojáři volného softwaru rádi připustí, že jen to by bylo dobře.

Co se stane zítra? Představme si, že by skutečně začal volný software polykat ten placený. Díky nulové ceně a možnosti beztrestného odcizování cizích myšlenek má velkou šanci. Softwarové firmy, a to zejména ty menší, které se zabývají třebas jen jedním programem, by byly odsouzeny k zániku. Vývojáři by se etablovali do jiných sfér, možná by vyvíjeli software na zakázku. Nicméně jisté je, že by trh přestával potřebovat množství programátorů, které dnes živí. S poklesem pracovních míst by klesaly platy. A s poklesem platů by byl komplementárně spojen i pokles zájmu o práci v tomto oboru. Čili, klesal by počet studentů specializovaných na programování.

Touto úvahou se tak dostáváme ke zcela paradoxní situaci. Pokles studentů v oboru by znamenal pokles počtu vývojářů volného softwaru. Protože kdo vyvíjí volný software? Studenti informačních fakult, kteří se chtějí programováním samozřejmě jednou živit.

Je-li má úvaha správná, pak si vlastně tito „patentoví protestanti“ podřezávaní větev sami pod sebou. Dnes volný software vyvíjejí a jednou jim může nejen konkurovat, ale i zcela znemožňovat solidní výdělek.

Budoucnost vidím v patentování

Ač velmi špatné, tak stále to nejlepší řešení, které dnešní svět zná, jsou patenty nápadů. Myšlenka se musí tomu, kdy s ní přijde, vyplatit. V opačném případě bude jen málokoho, kdo by se novými myšlenkami zabýval.

Nápady na to, aby byl software chráněn jen autorským zákonem, jako tomu bylo doposud, svědčí o nepochopení podstaty patentu a autorství. Autorství chrání vyjádření myšlenky, kdežto patent chrání myšlenku samotnou.

Někteří odpůrci argumentují, že jsou patenty nemorální. A já kladu otázku: A jestliže někdo něčí nápad opíše a sklidí z něj zisk, pak je to morální? Patenty nejsou namířeny proti volnému softwaru, ale vzájemnému zcizování myšlenek mezi firmami. Možnost patentování dává do rukou autorů nápadů oficiální nástroj, jak s těmito nápady snadno obchodovat a tím je zhodnocovat. A firmy po tom pochopitelně volají.

Vzpomeňme na soudní spory ve věci integrovaného webového prohlížeče v operačním systému Windows. Soudní rozhodnutí bylo zcela v rozporu s demokratickými principy, jelikož nikdo nemá právo mluvit výrobci softwaru do toho, jaké funkce a nástroje do něj integruje. A bylo rozhodnutí snad morální? Nebylo! Ale v zájmu soutěže bylo toto rozhodnutí třeba. Návrh patentového zákona, tak jak jej interpretují česká média, je proti tomu jen slabá káva. A já osobně myslím, že zákon potřeba je.

Ano, ale!

Nemám právnické vzdělání a otevřeně přiznávám, že jsem se ani s návrhem zmíněného zákona podrobně neseznámil. Veškeré své informace čerpám jen z českých článků a blogů a k posouzení mi slouží jen můj rozum a možná trocha fantazie.

Pokud návrh zákona umožňuje registraci softwarového patentu na 20 let, pak je považuji za velmi špatný. 20i letý patent v softwarovém průmyslu je skutečně vrcholný nesmysl. Dokáži si představit platné softwarové patenty na 2 až 3 roky. To by rozhodně neznamenalo „zlikvidování“ volného softwaru. Jen by jej o tu dobu trochu přibrzdilo.

Zákon by také neměl zapomínat na obecně zažité konvence, které by již neměli být uznány patentem. Samozřejmě je nesmysl, aby dnes některý vývojář platil poplatky za progres bar, nebo svislý posuvník. Dnešní automobilový průmysl, daleko starší, než průmysl softwarový, také nenechá registrovat patent „čtyři kola + páté kolo jako volant“ pod jménem automobil.

Protesty proti nesmyslně postavenému zákonu jsou adekvátní a zaplať pán bůh za ně. Ostatně sám Evropský parlament vyzívá k diskuzi nad tímto tématem. Ale neodsuzujme celou myšlenku jak zhoubnou.

Aktualizováno 18. července 2005

S odstupem času považuji tento článek v rámci kontextu Weblogu Mraveniště za bezcenný. Tím nechci říci, že měním v této záležitosti postoj. Článku se zříkám proto, že může být v současném stavu interpretován chybnými způsoby. Kdybych tomu chtěl předejít, musel bych jej posadit do kontextu problémů společnosti, ekonomiky a vlastně vůbec „lidství“. Tím bych ovšem nevystačil s jedním článkem a při svém perfekcionismu možná ani s jednou knihou.

Doporučuji (komplexnější a fundovanější pohled):

• Michal Krsek: Open source -- příživník ekonomiky? (Lupa.cz, 22. května 2001)
• Michal Krsek: Motivace tvůrců „free softwaru“ – peníze (Lupa.cz, 28. května 2001)

Další zdroje:

• Ladislav Zajíček: Americký patentový úřad překročil hranice chaosu (AKIRA.cz, začátek roku 2001)
• Ladislav Zajíček: Microsoft: Bezplatný otevřený kód ohrožuje USA (Lupa.cz, 26. února 2001)
• V. Havel: Brusel chystá patenty na software (Europe's, 21. března 2001)
• Ladislav Zajíček: Microsoft: Otevřený kód ohrožuje celý svět (Lupa.cz, 07. května 2001)
• Hynek Hanke: Microsoft proti freesoftware: věčný boj? (Živě.cz, 10. května 2001)
• Ladislav Zajíček: Jak nejlépe zabrzdit vývoj? Patenty na software! (Lupa.cz, 14. května 2001)
• Pavel Satrapa: Vladimír Iljič Torvalds aneb jak je to s tím komunismem (Lupa.cz, 29. května 2001)
• Tisková zpráva: Za Evropu bez softwarových patentů (Živě.cz, 25. srpna 2003)
• David Häring: Bitva o softwarové patenty v EU pokračuje (LINUXZONE, 4. září 2003)
• Skupina informatiků: Strana zelených odmítá softwarové patenty (ZELENÍ.NET, 10. září 2003)
• Marcel Kolaja: Softwarové patenty v EU (ROOT.cz, 18. září 2003)
• Roman Pichlík: Zlo přichází z EU – Softwarové patenty (Dagblog, 19. září 2003)
• Štěpán Kasal: EP hlasoval pro skutečná omezení patentovatelnosti (ROOT.cz, 13. října 2003)
• Jakub Pechlát: Softwarové patenty (Svět spotřebitelů, 26. listopadu 2003)
• Dan Ohnesorg: Demonstrace proti softwarovým patentům, 14. dubna v Bruselu (ROOT.cz, 6. dubna 2004)
• Dan Ohnesorg: Softwarové patenty, dějství druhé (ROOT.cz, 8. dubna 2004)